Jak se stavíme v Plastenco design k udržitelnosti?

18.9.24

Design do značné míry ovlivňuje potenciální výši environmentálních dopadů produktů (odborná literatura uvádí, že až 80 % dopadů je předurčeno ve fázi designu)[1]. V Plastenco jsme si plně vědomi odpovědnosti, kterou neseme, a proto se snažíme optimalizovat veškeré naše procesy a minimalizovat tak náš dopad na životní prostředí. Lhostejný nám však není ani ekonomický a sociální pilíř udržitelnosti, v našich projektech se snažíme tvořit příběhy a spojovat komunitu. Tento článek vám přiblíží, jak přistupujeme k udržitelnosti a jaké kroky podnikáme abychom naplnili očekávání našich klientů a partnerů v oblasti ESG.

Náš přístup k udržitelnosti

Otevřenost

Zásadní je pro nás komunikace a rozhodování postavené na konkrétních datech, rozhodli jsme se proto v Plastenco transparentně komunikovat původ materiálů, výrobní proces a environmentální dopady našich výrobků. Naše konání tak do jisté míry předbíhá nové nařízení (EU) 2024/1781 o ekodesignu pro udržitelné výrobky, které vstoupilo v platnost 18. července 2024, nicméně výrobky naplňující nová kritéria se dle předpokladů začnou objevovat na trhu až v druhé polovině roku 2026.[2]

Materiály

Jedním z klíčových aspektů je pečlivý výběr materiálů. Snažíme se upřednostňovat recyklované, lokální materiály, které lze na konci jejich životního cyklu znovu využít. I z tohoto důvodu se snažíme optimalizovat značení jednotlivých materiálů, zaznamenávat jejich původ, konkrétní složení a vlastnosti pomocí materiálového listu, který je inspirován digitálním pasem produktu (DPP – Digital Product Passport)[3], který v budoucnu bude jedním z klíčových požadavků na poli ekodesignu.

Obrázek 1: Porovnání environmentálních dopadů jednotlivých materiálů dle charakterizačního modelu Environmental footprint 3.1, kategorie climate change, vztaženo na 1 kg materiálu. Pro vyjádření dopadu byly použity datasety Ecoinvent verze 3.9.1 a databází Sphera, případně z veřejně dostupné literatury.

Uhlíková stopa

Součástí každého produktu je u nás rovněž orientační uhlíková stopa samotného tisku, ale i použitého materiálu (systém cradle to gate). Výpočet vychází z charakterizačního modelu Environmental Footprint 3.1[4], který se standardně využívá v environmentálních prohlášeních o produktu (EPD). Intenzita emisí skleníkových plynů (emisní faktory) byla čerpána z databáze Ecoinvent verze 3.9.1.[5], pro vyjádření dopadů použité elektrické energie byly zvoleny emise průměrného energetického mixu v ČR.

Zpětný odběr

Abychom měli naše materiály co nejvíce pod kontrolou nabízíme nově možnost zpětného odběru našich vlastních produktů, pro které již dále nemáte žádné využití. My se následně postaráme o jeho recyklaci a přeměnu v nový produkt, případně jeho jiné využití například skrze platformu Reborn Design. Díky tomu dokážeme společně předcházet spotřebě nových surovin a mít proces recyklace pod kontrolou. Jedná se o velkoformátové produkty vyrobené od podzimu 2024 – o které se jedná se dozvíte v našem katalogu.

Individuální přístup

Ke klientům, ale i každému návrhu přistupujeme svědomitě a s plným nasazením. Vždy se snažíme nalézt to nejlepší možné řešení ku spokojenosti všech stran i prostředí ve kterém žijeme.

Výzkum, inovace a zkušenosti

Plastenco se nebojí inovovat a zapojovat se do technologických výzev (TAČR Trend FW09020011)[6] a posouvat tak hranice 3D tisku na novou úroveň a mít tak přístup k těm nejnovějším technologiím. Důležitá je pro nás rovněž spolupráce a sdílení know-how s našimi partnery jako jsou technologická firma Lavaris, Fakulta architektury ČVUT nebo platforma Reborn Design.

Komunitní projekty a spolupráce

Důležitým aspektem udržitelnosti je i vzdělávání, spolupráce a podpora komunitních projektů. Z tohoto důvodu pořádáme workshopy, účastníme se konferencí, spolupracujeme s rozsáhlou komunitou tiskařů v ČR, se kterou jsme společně vytiskli Pla(s)teosaura. Těšíme se na další projekty, které jsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje (SDG’s)[7] a pomáhají našim klientům naplňovat cíle v oblasti nefinančního reportingu ESG.

Závěr

Zaujal vás náš přístup? Společně můžeme dokázat víc, neváhejte se nás kontaktovat.

Zdroje:

[1] Ministerstvo životního prostředí. Ekodesign; Ministerstvo životního prostředí: Praha, Česká republika, 2003; ISBN 80-7212-230-4.

[2] Commission Regulation (EU) 2024/1781 on ecodesign requirements for energy-related products. Available online: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32024R1781&qid=1719920289539

[3] European Commission. Ecodesign for Sustainable Products Regulation; European Commission: Brussels, Belgium. Available online: https://commission.europa.eu/energy-climate-change-environment/standards-tools-and-labels/products-labelling-rules-and-requirements/ecodesign-sustainable-products-regulation_en

[4] Environmental Footprint 3.1. Available online: https://eplca.jrc.ec.europa.eu//EnvironmentalFootprint.html

[5] Ecoinvent Database. Available online: https://www.ecoinvent.org/

[6] Projekt FW09020011 “Vývoj velkoformátového 3D tisku z recyklovaných plastů a jeho komerční aplikace v inovativním eko-designu“ je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu TREND / Podprogram 2 „Nováčci“.

[7] United Nations. Sustainable Development Goals; United Nations: New York, NY, USA. Available online: https://sdgs.un.org